SNČJ
cepelín m. (cepelín, cepelin)
1 řiditelná vzducholoď doutníkového tvaru nazvaná podle německého vynálezce F. Zeppelina: bóže, jako bich to wiďala nnes, po nebi ťiše leťal pták-obr! Prej cepelin, řikali, pro nás to bil ďi ďiwoucí Držkov JN; o cepelínech už néňi dnes slišet Slavkovsko-Bučovicko 2 sklář. druh tzv. fantazijní perly: cepelin Držkov JN
●  je vožhralé a válí se po zemi jak cepelín Slavkovsko-Bučovicko, je ožhraí jak cepelín Velká nad Veličkou HO, ožhraí jak cepelín Mistřice UH – velmi opilý; dám ťi baňo a poleťiš jak cepelin Nové Syrovice TR – rychle; lital sem f Buďovicich vod hóřado g hóřado jako cepelin Nové Syrovice TR – rychle, bez přestání jsem chodil; još só fšeci doma a náš stoji jak cepelin před hospodó Litovelsko – nehnutě; je naprany jak cepelin Frýdecko-Místecko – velmi najedený; je nadřity jak cepelin Jablunkov FM – vyčerpaný
Hb