cerbulát m. (cerbulát, cervulát, cergulát, cergulat, cirgulát, servulát, sergulát, cervelát)
1 čes, mor druh uzeniny, vuřt: mám sebou cergulát Vysoká nad Labem HK; dal si cerguláti Lípa nad Orlicí RK; v hospoďe ňic iního nemňeli, tak nám ďeda koupil cergulát Nové Město nad Metují NA; mňeli sme sebou ňákej ten cervulát a houski Kladno KL; dal si k pivu v hospoďe cerbulát Nemyslovice MB; von přines ňákej ten cerbulát a sňedli sme to z voctem a s cibulí Přeštice PM; to sme bejvali šťastní, diž máma přinesla cerbuláti Velký Bor KT; neska kópím k večeři cerguláte Čebín BO; von se fsaďil, že sňi metr buřt, a pag ješče sňedl kolek cergulatu Protivanov PV; negdo má rát viřtle, a já zas cerguláti pjekňe černí z dobrího masa Slavkovsko-Bučovicko; voliče hosťili servulátama a pivem Kelečsko; cervelát Podkrkonoší; cerguláti s cibulkou Lípa nad Orlicí RK, Nymburk NB, Sušice KT; cirgulát Říčany PY, Štíty SU; sergulát Lužany PM; cergulát Popovice UH, Valašsko 2 koňský salám: vo jarmarce sme f Písku jídávali cerbuláti Paseky PI 3 plt. cavyky: žání cerbuláti Karlovice SM (Svatoňovice)
● čekát, haž z nebe spádne cerbulát Mrákov DO – lenošit
PSJČ; SSJČ
Hb