ceremonie f. (ceremonije, ceremónije, ceremonija, ceremonyja, ceremónija, ceramonije, ceremunija, cyrymunija)
1 též plt. zejm. mor, slez zvyklost, popř. soubor zvyklostí zachovávaných při slavnostních příležitostech; obřad: to bila ceremonije Proseč pod Ještědem LB (Javorník); při biřmováňí je vám fšelijakéch ceremónijí, že to nemá konca Slavkovsko-Bučovicko; jag muzyka přestała hrať, to uš každy vjeďeł, že začnu ty ceremonyje s pochovavaňim barbory a že je uš popelec Frýdlant nad Ostravicí FM; ceremónija Horní Štěpánov PV, Blatnička HO; ceremonyja Valašsko; cyrymunija Jablunkov FM; ceremunija Jablunkov FM, Bukovec FM 2 též plt. cúz přepjaté společenské chování; okolky: jakípak s ťim dlouhí ceremónije, talíř se rozbil, ďeťi třepi wonnesou na hropku ke řbitowu a kut Radčice JN; ďelají s ťím furt takoví ceremonije, a neviřiďejí ňic Nemyslovice MB; ti naďeláš ceremónijí, neš se ňekam vipravíš! Rožďalovice NB; já s ňó nebd ďelad žádní ceremónije Protivanov PV; dame ho a nebdem s ňém ďelad žádní ceremónije Litovel OL; s ťím panáčkem sa naďełali ceremónijí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; tá sa furd naďeá jakíchsi ceremónijí Mistřice UH; neďelej ceremonije a vem si Uherskohradišťsko; neďełali s chłapem žádnych ceremonijí a strčyli ho do ďíry Kelečsko; ceramonije Sušice KT; ceremonija Prostějov PV; ceremónija Kostelany nad Moravou UH; ceremonyje Frenštátsko; ceremunije Jablunkov FM
PSJČ; SSJČ
Hb