cíp m. (cíp, cip, cép, cejp, cyp)
1 cúz špičatý konec nebo roh něčeho, zprav. nějaké tkaniny: cípi viseli dólu Kladno KL; ti cípi mám celí špinaví Přeštice PM; ten cip na řbeťe nemáš pjekňe uďelanej Dolní Třebonín CK; šátek se váže na cip a na bapko Nové Syrovice TR; za t cép si to chť Litovelsko; cípi ťi visijú aš po břuch Blatnička HO; uvaš sy šáteg na cejpy Kelečsko; mo same cypy na šatoch Palkovice FM; pláťení cíp Mrákov DO; cíp Litomyšl SY, Třešť JI; cép Vanovice BK; cíb na obrúsku Vnorovy HO; cyp Jablunkov FM 2 výběžek pozemku, krajiny apod. tvořící roh, špičku: baštíř votpočíval po práci f cípu ribňíku Blata; f tom cípje f tom Brapcovím lese bilo voko Hrachoviště JH; cép lóki bíl u samího lesa Slavkovsko-Bučovicko; my zmy f takym cypu, fšudže okoličňe su Ňemcy Pustějov NJ; cyp Jablunkov FM 3 zejm. střm popruh u nůše: cejp Bobrůvka ZR; cép Hodov TR, Nosislav BO, Roubanina BK; cíp Kobylí BV; cyp Rybí NJ 4 slez mužský pohlavní úd: cyp Štítina OP, Karviná KA 5 slez nadávka: ty s’i m’uł mňedz’ rozum, ty cype stary! Palkovice FM; ňeumiš staršyho pozdraviť, ty cype jeden? Frýdlant nad Ostravicí FM; ty cype! Karviná KA; cyp Jablunkov FM; ◘ ty cype jeden cypofsky! Štítina OP; cyp cypaty Hlučínsko
● cyb jag lampa Hlučínsko – nadávka
→ dem. cípek v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 166 (popruh u nůše); SSJČ (CÍP); SPJMS (CÍP)
Př