SNČJ
cícha I f. (cícha, cicha, cejcha, cijcha, cecha, cýcha, cycha)
1 ložní přikrývka nebo její část a cúz svrchní povlak na peřinu, povlečení: co si s ťim chrul, že máš cejchu narubi? Úlibice JC; do vejbavi budou miť pláťenni cejchi voťišťení Poniklá SM; musela sem zaz dát čistí cejchi Kladno KL; máme zasejc rostrhanou cejchu Chrast CR; mušim ňeco koupid na cíchi, poňvač uš to mám rozbití jak tureckou fangli Paseky PI; prej ste vozerzavjela celou cíchu Hrachoviště JH; muj ďeroušeg bil kadlec, ďelal taki cíchi Pelhřimov PE (Vlásenice-Drbohlavy); taťko, kp na novi cich Vanovice BK; vonehdá sem koťe vtřisala s cich Uhřice BK; jš ta cicha na té dchňi docházi Protivanov PV; já sem natrhała košulí, zásťeri, šátki starí a cíchi a ďecko sem do teho zamotała Cetechovice KM; mosím si kúpid nové cíchi na duchni Pozlovice ZL; kup sy už nové cýchy, nebudeš ty staré furd łátať Valašské Klobouky ZL; prv bejvały cejchy páskované Kelečsko; to su pjekne šrafkovane cychy Černotín PR; idže se tam podžyvač, eli by tam dostała ňeco łacneho na cychy Hlučínsko; kupiła sem se na nove cychy Ostrava OV (Hrabová); ňemom peňez aňi na cychy Palkovice FM; třeba nam na svatky převliknuť cychy Frýdlant nad Ostravicí FM; jo už mum troje cychy potargane ut psa Třinec FM; cecha Studénka NJ b peřina: Marjánka jen lomila v kouťe rukama, gdiš se vejbaňí peří vivalilo s cejchi Paseky nad Jizerou SM; máma jí do vejbavi poříďila dvoje cíchi Soběnov CK; cejcha Koldín UO c sypek: docházijó nám voboji cich, spodňi he vrchňi Protivanov PV; kolig je třeja sypoviny na nove cychy? Frýdecko-Místecko; spodňí cícha Ruprechtov VY, Strážnice HO 2 čes expr. velké břicho: von bil zviklej mít cejchu plnou Louny LN; má velkou cejchu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav PY; ten jeho břích, to je cejcha Rožďalovice NB; sotva svou cejchu přet sebou valí Bezděkov PA; máš pjeknou cejchu Telč JI; cijcha Chodsko
● nosí přet sebou mordijánckou cíchu Horažďovice KT, ten má cíchu jako kráva Paseky PI, Franta má terih jako cíchu Paseky PI, je jak cícha Mistřice UH – má velké břicho; nažral se jako cejcha Jičín JC – dosyta; nacpal si cíchu Zlatá Koruna CK (Plešovice), napral si cíchu Velký Bor KT – najedl se; ta jeho cícha už mu spadla Paseky PI – zhubl; napjilej jako cejcha Doudlebsko – velmi opilý; uďelat cíchu Morava – neobratně skočit do vody s dopadem na břicho; idu do cích Luhačovicko – jdu spát
→  cíška f. (cíška, ciška, cejška, cýška, cyška) 1 cúz dem. k 1a: ta cíška je pláťená Hrachoviště JH; takovó špinavó cišk mňela na ďeck Protivanov PV; cišk převlidz nechťel Litovelsko; cejška Vysoké nad Jizerou SM, Kladno KL; cíška Stachy PT, Javorník HO; cýška Kelečsko; cyška Paskov FM, Třinec FM (Karpentná) 2 dem. k 1b: cíška Nové Strašecí RA 3 ◘ dem. k 1c: spodňí cíška Strání UH, Hošťálková VS
→  cíšisko n. (cišesko) augm. k 1a: takovi špinavi cišska má na peřnách Protivanov PV
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 163 (sypek); ČJA 5, 27 (cícha)
Šm


cech m. (cech), cecha f. (cecha)
1 útrata v hostinci, účet: to néňi špatné kchunčoft, von huďelá slušné cech Nové Syrovice TR; uďełał to na múj cech Kelečsko; płačył cełu cechu Studénka NJ; zapłaťił zaňho cech Frenštát pod Radhoštěm NJ; uďełał v hospoďe pořadnu cechu Frýdlant nad Ostravicí FM; cech Valašsko 2 cúz organizace mistrů a tovaryšů téhož řemesla: cechi mívali na Bóži ťelo svúj žengrout Vysoké nad Jizerou SM; každého štvrď roku zme choďili do cechu Kelečsko; kovaule, krajčov’e, stolauže, šefce, fšyci žymejs’ňici majum sfuj cech Baborów POLSKO; cech Boskovicko, Kostelany nad Moravou UH, Opava OP; f sedmeráckím cechu bejvalo i víc neš sedum řemesel Držkov JN – spojoval sedm a více řemesel; devaterňickí cech Rožďalovice NB – spojoval devatero řemesel; míchaňickí cech Rožďalovice NB – spojoval různá řemesla 3 místnost, kde se zaznamenává docházka horníků do práce: cech Ostravsko
● uřís tam pořádnej cech a pag zmizel jako smrat Třebívlice LT (Staré) – udělal velkou útratu; panečko, te mi dež do cecho! Nové Syrovice TR – jdeš vhod
PSJČ; SSJČ; SPJČ (CECH)
Go