bonzovat nedok. (bonzovat, bonzuvat, bonzovať, bonzovać)
1 expr. přesvědčovat, nalhávat, lhát: nejveř mo vun bonzoje Blanensko; co mňe bonzuješ, žes mňel samí jedňički na visfječeňí! Kobeřice u Brna VY; bonzovať Valašsko 2 expr. žalovat, donášet: za válk tak bonzoval Lipová PV (Seč); sumśatka beje jisto bonzovać tatov’i, že kuřiće Třinec FM
Ši