bálovník m. (bálovňík, bálovňik, báloňik, balovňik)
účastník bálu, plesu: h lokále uš seďalo pár báloňiku Zásada JN; bodejď biste letos nešli! Takowí báloňici a wostali bi doma Radčice JN; o púlnoci šli dicki bálovňíci a bálovňice do vedléší sekňice na večeřu Slavkovsko-Bučovicko; za chfilu přyšedli g našemu stołu aj druzy balovňicy a to viče, že se bajdało dłuho do nocy Velké Hoštice OP; balovňicy balovali ež do rana Ostrava OV (Hošťálkovice); balovňicy uš přišli Frýdecko-Místecko; bálovňik Prostějovsko; bálovňík Valašsko
→  bálovnice f. (bálovňica, balovňica) přechýl.: ba, bévalo plno bálovňic Brodek u Přerova PR; Chuďejčena, to sú nóbl bálovňica Rožnov pod Radhoštěm VS; mačyčka chčeli vjedžeč, tuž jake to na tym bale było, kera balovňica baj mjeła novu lekňicu Kravaře OP (Dvořisko); ňetancovał enem se mnum, ale vytancovał fšecky balovňice, co šedžeły u našeho aj sušedňiho stoła Ostrava OV (Hošťálkovice)
PSJČ; SSJČ
Kl