břaňk I m. (břaňk)
jasný, zvonivý zvuk: kosa má břaňk Kelečsko; tá kosa má dobrý břaňk Valašsko; břaňk Valašské Meziříčí VS
Ir

břaňk II interj. (břaňk)
označuje náhlý pronikavý ostře zvonivý zvuk: břaňk Valašsko
Ir