alou interj. (alou, alo, aló, alú, halou, halú)
cúz vyjadřuje pobídku, zprav. k pohybu, odchodu: tak alou, ajť si uš prič! Aj ťe tú nenajdou! Plav CB; a teť alou domú Pacov PE; halou, richle do práce! Stachy PT; alo, ďecka, do roboti Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; alo pro doktora Opava OP; džecka, alo dom Štítina OP; alou Hronov NA, Budeč JH, Boskovicko; ◘ alou marš a uš ajť si spátki Nečín PB (Žebrák); aló marš, tahňi dum Spešov BK; dom, aló vajtr, ale hneť Seloutky PV; a uš sa nes, alo vajtr Velká nad Veličkou HO; alú marš Chodsko; ▲ halú, páňí muzikanťí, vemte vaše íštrmenti Chodsko – část písně; alou marš, už je čas Budkov PT – část písně; aló marš, još je čas, pomašírujem Brno BM (Líšeň) – část písně
● je-li no, sedláče, halou Podkrkonoší – je-li Měsíc v novu, sedláku, dej se do práce
PSJČ; SSJČ
Kn