SNČJ
blikava f. (blikava, blíkava, blíhava)
jasné místo na obloze, zprav. při svítání nebo při západu slunce: ráno sme viďeli blíkavu Komárov BE; to je dnez blíkava, bude pršet Kamenný Újezd CB; fčera bila taková blíkava České Budějovice CB; blikava Chlum u Třeboně JH; blíkava Třeboňsko; blíhava Doudlebsko
Šm