cito II adv. (cito)
1 rychle: Jozefe, dom! A cito! Slavkovsko-Bučovicko; už uťekaj, cito! Velká nad Veličkou HO; cito sa ponáhlajte Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cito Velký Bor KT, Hodonínsko; ◘ ať si cito bito tadi Uherskohradišťsko 2 naspěch: jó, prej wipil píwo na lačno, tejť ten párek, a má cito na hajzl Zásada JN; mislim, že má cito Vysoké nad Jizerou SM
PSJČ; SSJČ
Př

cito I n. (cito)
1 spěch: porát s ťim jeho citem, ten aňi f klidu neumře! Pěnčín JN (Bratříkov); na pobit nevostanu, mam cito s nalekem Loužnice JN 2 neodolatelná chuť: vona dostala cito a šla na houbi Přeštice PM 3 expr. průjem: v hájku na ňej přišlo cito Držkov JN 4 předmět ze zkroucené tkaniny používaný při jednom druhu hry na honěnou, pešek: pak choďí s citem zas ten sev. Čechy
Př