cvok m. (cvok, cfok)
1 druh hřebíku a kovový s širší kulatou hlavičkou: šos vot kabátu bil přibitej ťim cvokem k lavici Paseky nad Jizerou SM; tadi dávaj cvoki na podráški Úlibice JC; to se ďelali cvoki, tadi je cvokařskej kraj Buková u Příbramě PB; šefc má cvoki Chodsko; nechoť mi s téma cvokama do sekňice Nové Syrovice TR – v botách s cvoky v podrážce; vilízá mňe s pravího bota jeden cfok Hodějice VY; boty s cvokama Vsetínsko; cvok Blatnička HO, Kostelany nad Moravou UH, Holasovice OP b vor. dřevěný: ti žlučki se z vobou stran přibijou dřevjenejma hřebama, cvokama Havlíčkobrodsko, Ledečsko, Benešovsko 2 druh šperku, náušnice: to je přece ten z Ňištorfa, co má v hucho cvok Nové Syrovice TR 3 expr. malé dítě; člověk malé postavy: von je to takovej malej cvok, že ho tam nejňi za ťim stolem pomalu aňi viďet Kladno KL; náš je proťi vašemo cvok Nové Syrovice TR; cvok Stachy PT, Velká nad Veličkou HO, Kostelany nad Moravou UH 4 zejm. čes expr. duševně chorý člověk, blázen: je nadobro cvok Nové Město nad Metují NA; je cvok na hlavu Výprachtice UO; ďelá ze sebe cvoka Nymburk NB; neh ho bejt, diť von je cvok! Paseky PI; cvok Přibyslav HB, Telč JI
● je jak cvok Blatnička HO – (o člověku) silný, statný; je to jako cvoki Ledeč nad Sázavou HB – (o pečivu) tvrdé; je umrznuto jako cvok Kardašova Řečice JH – půda je ztuhlá mrazem; ďelá jako cvok Lípa nad Orlicí RK – hodně pracuje
PSJČ; SSJČ
Km