babit nedok. (babit, babiť, bab’iť)
1 čes, vm být porodní asistentkou; pomáhat při porodu: za takowí podaření porozeňí je třeba i dobře vodmňeňiť, ale babička třewelská babila i za malej vobnos u chudejch Radčice JN; choďila g ženckem babit, ale nebila k tomu wopráňená Benecko SM (Mrklov); choďí porát s kufirkem, jako bi choďil babit Náchodsko; říká se, že babí Roztoky PZ; f Trhanovje bila hučená bába, jedna jeďiná na celij vúkolek, ta nestačila a mušela f každej fsi babit ňekerá stará žena Trhanov DO; ta bába babicí tam babila celej den Paseky PI; f čaz núze babiła Němčičky BV; začaa babit, ešče jí nebio dvacet Vnorovy HO; Jejina matka bab’í Valašsko 2 pomáhat při telení: babit Česká Třebová UO, Příbram PB 3 vázat čepec vdané ženě po svatebním obřadu: bab’iť Valašsko 4 rozprostírat len po poli, aby vyschl: gdo rozhazuje hrsťe lnu, ten babí Libuň JC (Libunec)
PSJČ; SSJČ
Kl