baštět nedok. (baščet), baštit nedok. (bašťit, baščit, baščt, baščyt, bašťiť, baščiť, baščyť, baščič)
čes, mor hodně nebo s chutí jíst: takle bašťiď haluški, to si dám řícť Radčice JN; rozďáli sme na mísku tvarohu, brambori sem visipala vokolo mísi, voňi si je ďeťi sami loupali a bašťili Praskačka HK (Sedlice); bašťí za štiri Litomyšl SY; to se bašťí za cizí! Vranov BN (Bezděkov); jen bašťid bi chťel Havlíčkův Brod HB; náš pacholek vám bašči, to je hruza, von sňi šest knedli Nové Syrovice TR; t bcht m nejak šmakjó, hleťte, jag bašči Litovel OL; diž je paradajská máčka, to si baščíš, co? Slavkovsko-Bučovicko; sedne sy g misy a baščý, až je misa prázná Kelečsko
● bašťí, jako hdiš na mlejn hází Vysoké nad Jizerou SM – velmi jí, bašťíš, aš ťi koňík skáče Zlonice KL – velmi jíš, baščl, až m oč vlizal Náklo OL – velmi jedl
PSJČ; SSJČ
Šm