SNČJ
cvaknout dok. (cvaknout, cvaknót, cvaknút, cvaknouť, cvaknyč)
1 cúz vydat cvakavý zvuk, ostře klapnout: cvakňi, rosjeť! Držkov JN; já nat ťim seďel, najennou cvaknul hlavou do hrnku, taková únava bila Paseky nad Jizerou SM; dostaneš jedno, aš ťi zube cvaknó Nové Syrovice TR; tak to dcki cvakne Litovelsko; kohútek cvakł Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cvaknyč Jablunkov FM 2 expr. přiťuknout si sklínkou alkoholu: tak si se mnou asi cvakňi Bozkov SM 3 kleštěmi proštípnout: ták, tadidle vám to cvaknu Kladno KL 4 expr. uhodit; dát pohlavek: já ťi jennu cvaknu, přestaň! Loužnice JN; cvakl ho po hlavje, aš se mo zatmňelo Nové Syrovice TR; cvaknout Litomyšl SY, Zlosyň ME 5 expr. zaplatit, proplatit: užije si, a ešťe si to nechá ch práci cvaknouť Loužnice JN; tak sme to museli sami nakonec cvaknout Kladno KL; musíme to cvaknout, nedá se ňidz ďelat České Budějovice CB; jenom si déte, já to cvakn! Lipová PV (Hrochov)
● jen počkej, aj zase přídeš s prosíkem, já ťe cvaknu! Soběnov CK – nevyhovím ti, já bich ťe cvakl Telečsko – nevyhověl bych ti
PSJČ; SSJČ
Ba