bečkovat nedok. (bečkovač)
1 plnit do beček, sudů: zeli se nakruže a potom se bečkuje a nohama se po tym šlapce Ostrava OV (Hošťálkovice); bečkovač pivo Štítina OP 2 neos. slez expr. způsobovat plynatost v tělních orgánech, nadýmat: z hrušeg boli břušek, mja po ňih dycky bečkuje Větřkovice OP; po strňiskovem ščudłeku kravy rado bečkuje Skřipov OP; tež zmy se raz najedły střešňi, bečkovało naz až hruza Kyjovice OP; kozy počło bečkovač Velká Polom OP; našu kravu fčery bečkovało Ostrava OV (Hošťálkovice); bečkovač Hlučínsko
● už ho to bečkuje Štítina OP - je celý nedočkavý
Ba