cvikat nedok. (cvikat, cvikať, cf’ikať, cfikač, cvigat)
1 vydávat cvakavý zvuk, cvakat: z nuškama se nesmi naprázno cvikat, to se tpijó Protivanov PV 2 cúz propichovat kleštičkami, štípat; štípáním krátit: vindej líski, de uš cvikat Kladno KL; pocvinčatum se hnetka po ulihnuťi cvikale zupke, abe staró sfiňo nekósale Mohelno TR; necviké ten drát tag dlóhé Lipová PV; ďedáček cvikajú cicákom zubi Blatnička HO; konduchtor cviká kartki Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cfikadž listky Studénka NJ; konduchter inym chodz’i a cviko ludz’um izdenky Raškovice FM; cvikat Lanžhot BV; cvigat Kostelany nad Moravou UH; cf’ikať Valašsko 3 stříhat, nůžkami rozdělovat: cvikat núškama Zlosyň ME; necviké to šórem Malé Hradisko PV 4 bolet, zprav. bodavě: cviká mje v břicho Nové Syrovice TR 5 obuv. napínat svršek boty na kopyto: cvikat na kopito Lípa nad Orlicí RK; ti Frantovo boti, teda ti svrški, budu zdrovna nejčko cvikat Paseky PI; cvikat Lanžhot BV; cvikať Frenštátsko 6 obuv. zatloukat hřebíčky spojující svršek s podrážkou: vzali ten vršek, navlíkli ho na kopito a uš to cvikali mašinou Olešnice BK; cviká u Baťú vŕchy na boty Luhačovicko; cv’iká sa to hesky cv’ikama dookoła, přyb’íd je mosýš šefcofským klaďífkem Valašské Klobouky ZL 7 ◘ velikonoční zvyk, při němž se chlapci strefují mincí do uvařeného vejce: cvikad vejce Stašsko
● cv’iko mu u dupy Jablunkov FM – má strach
PSJČ; SSJČ
Ba