blikavý adj. (blikavej, blíkavej, blíkavij)
1 slabě, mihotavě svítící: rát si zaspíval při blikavím sloupku vánočňí písňe Blata; blikavej Kelečsko 2 expr. mžouravě hledící: blikavej Čáslav KH 3 zejm. svč expr. šilhavý: von bil celej ďinej, zərzavej a ešťe blikavej Radčice JN; zdá se ňe, že to pravi vočičko má kápku blikavi Držkov JN; má blikaví voči Vysoké nad Jizerou SM; blíkavej Karlovice SM (Svatoňovice), Ledeč nad Sázavou HB; blikavej Vojkov BN (Bezmír); blíkavij Mrákov DO
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 45 (šilhavý)
Šm