blekotat nedok. (blekotat, blekotať, błekotať, blekotač, blakotat), blekotit nedok. (blekoťit)
1 expr. nejasně vyslovovat; koktat: mlu pomalu a neblekotej, ať vim, wo co de Radčice JN; vrazí do Jirki a ten se lek, ten blekotal! Postřekov DO; cosi blakoce, słovečka mu nerozumím Luhačovicko; blekotať Spálov NJ 2 expr. nesmyslně, hloupě mluvit: diď von aňi neví, co blekoťí Provodov-Šonov NA; co to blekotáš? Pacov PE; co to blekoceč, deď von jož hmřel Lipová PV (Hrochov); cos blekoťi a já m nerozmim Ptení PV; ten starí furd blekocú jakési hłúposťi Blatnička HO; blekotat Nové Strašecí RA, Česká Kubice DO; błekotať Frenštátsko; blekotač Jablunkov FM
PSJČ; SSJČ
Šm