balušit nedok. (bałušiť, bałušic’, bałušić)
1 expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: bałušic’ Frýdecko-Místecko 2 slez expr. balamutit: to tež było pjekne kfitko, tyn ty dz’ifčota bałušił Frýdecko-Místecko; bałuši ludźi Orlová KA (Lazy); bałušić Třinec FM (Karpentná)
Ko