břinkat nedok. (břinkat, břenkat, břinkať, břinkać, břinkač, břynkať, břynkač, brinkat, bžinkac’)
1 vydávat pronikavý, ostře zvonivý, cinkavý zvuk: tabule f okneh břinkali Nové Syrovice TR; ptok’i śe bojum, bo na ploće břinkajum p’iksle Třinec FM; břinkat Vnorovy HO; břinkać Albrechtice KA; ▲ diš sem já šéł od milenki, břinkali ňe potkovjenki Blatnička HO – část písně 2 způsobovat pronikavý, ostře zvonivý, cinkavý zvuk: přišél na orláb a břinkál šabló, jako bi bíl nejaké jenerál Slavkovsko-Bučovicko; břinkáł enom złatíma deseťikorunama Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; břinkáł užicú do taléřa Luhačovicko; břinkat šablenkú Uherskohradišťsko 3 expr. hlučně hrát na hudební nástroj: vedle tam ňegdo břinkal na kitáru Kladno KL; nebřinké na ti husle, aď nepřindeme o uši Slavkovsko-Bučovicko; brinká na husle Velká nad Veličkou HO; muzika břinkaa Uherskohradišťsko; břinkadž na klav’yr Jablunkov FM; břynkať Valašsko 4 ▲ (o ptácích) zpívat: pšylec’eły p’inkavy, po kos’c’ele bžinkały Baborów POLSKO – posměšný popěvek 5 něčím prudce házet, tlouct: nebřinké s ťim taliřkem Malé Hradisko PV; tag bí stekí, že fšeckím enom břinká Uherskohradišťsko; břynkała přykryfkoma, že głod odletovał Štítina OP 6 ubližovat ranami, bít: mama ho břinkala hlava nehlava Tišnovsko; břinká ho po hubje, až mu kríf teče Slavkovsko-Bučovicko; břynká mu lepeňáky za každú hłúp’inu Liptál VS
● ďelá, jen to břinká Proseč pod Ještědem LB (Javorník) – rychle; jag hyrncama bžinkajum, to b’idu vołajum Baborów POLSKO
PSJČ; SSJČ
Km