břinknout dok. (břinknout, břinknót, břinknút, břinknouť, břinknóť, břinknyć, břinknyč, břiňknout, břyňknúť, břenknót, břynknouť, břynknúť, břynknuč, brinknút)
1 vydat pronikavý, ostře zvonivý, cinkavý zvuk: diš se to straťilo, tak to břinklo a navrchu zústal jeden toral, plaťil dva zlatí Škrdlovice ZR; břinklo vokno ve sekňic, ďite se poďivat! Vanovice BK; břynkło okno a vyskočył pes Kelečsko; to tag břynkło, že lude stavali Opava OP (Komárov); zvuneg břinkny iny ros Třinec FM 2 cúz též neos. expr. uhodit, udeřit; prásknout: to jí mušel ale ňegdo pořádňe břinknout přez záda Kladno KL; břinknu ťe Volduchy RO; břinkl hu pu hobje, aš mo tekla kríf Spešov BK; břinkňi s tema dveřma ešče vic! Malé Hradisko PV; břinkl j po hbje, až ji zb vleťel Litovel OL (Tři Dvory); břenkla ho po hobje, aš se svalel na zem Prostějov PV; já ťa brinknu po tích paprčách! Velká nad Veličkou HO; kobiła břinkła do štrajpánu Blatnička HO; břinkl sem mu pár přez hubu a potom už dál pokoj Kostelany nad Moravou UH; najednúdz břinkło do teho uhla, šag né, že była búřka, tak s čistého jasna Nedašov ZL; hneď bych ťa břynkła tým cepem po hrb’e! Vsetín VS; ja čy taku jednu břynknu! Štítina OP; břinknuł dveřami Frenštátsko; jo će břinknym po ušiskach! Třinec FM; břinknout Náchodsko, Jemnicko 3 hodit, mrštit: Joska, diš se rossatoňí, břinkne s ťim, co má h ruce, i dibi to bil plnej talíř Radčice JN; břinkla s ňím vo zem Volduchy RO; vom s tém Tondem břinkl, ďif mo duša neveleťela Nové Syrovice TR; břinknót kameňem do vokna, to ti hmiš Vanovice BK; vem skału a břyňkňi s ňú do okna, uv’iďíš, esli spjá Rožnov pod Radhoštěm VS
● břinknout pantem Velký Bor KT – pomluvit někoho; šak sa raz musým břynknút přes kapsu Halenkov VS – ukázat se štědrým
PSJČ; SSJČ
Km

břinknout (sebou) dok. (břinknót (sebó), břinknyć)
spadnout, svalit se: já sem sebó břinkl, mislel sem, že huš nestano Nové Syrovice TR; t břinkneš, bdeš to viďet Cholina OL; břinkł sem ze střešňe Pozlovice ZL; břynkł dúle Police VS; břinkny s kola do pokřif Třinec FM
Km