břunět nedok. (břuňet, břňet břuňeť)
1 dunivým silným zvukem doprovázet blesk, hřmít: břuňet Sušicko 2 vydávat trvalý zvuk, znít: břuňí mňe f uších Bělá u Jevíčka SY 3 vydávat pronikavý, ostře zvonivý, cinkavý zvuk: břuňet Trutnovsko, Vysokomýtsko, Náchodsko 4 zvučet, halasit: tam to jen břuňelo Vysokomýtsko 5 expr. reptat, hubovat: co pořád břuňíš? Jevíčko SY; náš staré vod rána břňi Vanovice BK 6 (o hmyzu) bzučet: chrósťi břňijó Vanovice BK; chrúzd břuňí Valašsko
● ňít je napatá, až břuňí Náchodsko – silně napnutá
Km