bucnout dok. (bucnout, bucnót, bucnút, bucnouť, bucnúť, bucnuc’, bucnuč, búcnout, búcnút)
1 lehce udeřit: dyby mje uderyła, maminka by hu bucła Černotín PR; bucnout Jemnicko 2 : bucła Milušku koz’ička? Ostrava OV (Hrabová); dz’i ot te koze, lebo c’e bucňe Palkovice FM; bucnúť Rožnov pod Radhoštěm VS; bucnuč Štítina OP 3 napodobit trknutí: kozlík se ešťe svalňe vráťí ňekoho bucnout Hrejkovice PI (Pechova Lhota) 4 zejm. mor dět. lehnout si: búcňi na bok Mrákov DO; Šaňiček si pude bucnót Nové Syrovice TR; pjekňe si buncňi na boček a spinké Přemyslovice PV; chvilk si bucn Lipová PV; búcňi si, pusenko moja Ježov HO; fčyl sy bucnež a budeš spať Lhota u Vsetína VS; jen do peřin bucnout Netolice PT; bucnút se Velké Bílovice BV; bucnouť sy Kelečsko
SSJČ
Km