bácat nedok. (bácat, bácať, pácat, pácať)
1 zejm. vm zasazovat rány; bušit, tlouct: to nemsiž do teho tepicha tag bácat Přemyslovice PV; velkí krópi pácajó na vokno Mouřínov VY; nepácaj s tím, šak to rozbiješ Suchov HO; pácá ju po hłavje Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; nebácej tema dveřima Jalubí UH; bácali do dveří, až ím otevřeli Pozlovice ZL; pácáł do teho hłava nehłava Vsetínsko 2 pálit ze střelné zbraně, střílet: střelci bácajú na Rovňách Blatnička HO; bácat Olomoucko 3 rty hlasitě vypouštět kouř; kouřit, zprav. dýmku: pácať Valašsko 4 expr. hltavě jíst: nebácé do sebe tolí buchet, abi se ťi ňidz nestalo Němčany VY; nebácé do sebe furt, š seš šrši než delši Alojzov PV; bácá do sebe Věteřov HO; pácad do sebe Vlkoš HO; bácat Tišnovsko 5 zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: bácat Přeštice PM
● bácá do toho jag do Fenediku Blatnička HO – silně tluče; bácal do korotfí jako blázen Slavkov u Brna VY – střílel bez rozmyslu, pácá Pánu Bohu do oken Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – střílí bez rozmyslu
Kl