budit nedok. (buďit, buďít, boďit, bďit, buďiť, budz’ic’, budžyč)
cúz přivádět ze spánku do stavu plného vědomí: strejček ňe už buďil: Franťiško, stávej, musiž do fabriki Loužnice JN; ňegdi i dvakrád za nodz buďili četňici mou ženu Paseky nad Jizerou SM; maminka mňe buďí Úlibice JC; musím ho už buďit Louny LN; buďila sem ťe, ale tis nestal Kladno KL (Rozdělov); rozbořilo se mu kolo a musel v noci buďit kováře Zápy PY; buďíli mňe náši Chodov DO; je ž velké caloň, a nechá se bďit maminkó! Otaslavice PV; kohód boďi fšecke na ďeďiňe Prostějov PV; naši náz buďijú o pjeťi hoďinách Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; jag usnuł za stołem, ten ho buďuł Metylovice FM; ňebuc’c’e ho, un mus’i skoro rano na šichtu Ostrava OV (Hrabová); bďit Uhřice BK; budžyč Štítina OP
→  budívat nedok. (buďívať) nás.: buďívá náz obyčejňe kohout Provodovice PR; mam’enka mňa do práce buďívajou, abyh nezaspał Kladeruby VS
PSJČ; SSJČ
Km