abrychtovat dok./nedok. (abrichtovat, abrichtovať, obrichtovat, obrichtovať, obrychtovať)
cvičit, vycvičit; školit, vyškolit, vyučit: abi pak, diš si ho takle abrichtovali, si ho tam na vojňe nechťeli nechad dál Kladno KL; já ti kluki abrichtoval fest Nečín PB (Žebrák); uš sas f téj tesařiňe dozď obrichtová Mistřice UH; obrychtovała sy ďefče g ruce a mjeła v ňem pomoc Kelečsko; abrichtovať Karlovice SM (Svatoňovice); obrichtovat Věž HB (Jedouchov), Blatnice pod Svatým Antonínkem HO
Kn