bůst nedok. (bus’c’, buść, bušč, buos’c’, bujs’c’, bucť, boct, bocť, bość, bošč)
1 zasahovat něčím špičatým a ostrým, bodat, píchat: mňa to bodło Starý Jičín NJ; bujs’c’ Baborów POLSKO 2 jízlivě napadat slovy, kritizovat: furd do mje bodže a ňepřestaňe Opava OP (Kateřinky) 3 zejm. slez (o dobytku) trkat: kráva bode Lažiště PT; krávi se bodou Strunkovice nad Blanicí PT (Svojnice); krávy sa bodú Velké Karlovice VS (Malé Karlovice); stračena ráda bode Kelečsko; jałufka pjekna, ale začała bus’c’ Větřkovice OP; koza bodže Štítina OP; daj pozor, krava može bocť Frenštátsko; ta naša krava bodz’e Ostrava OV (Hrabová); kravy se budły Frýdek-Místek FM; jak přišli bycy k sobje, hned była butka, začali se bus’c’ Morávka FM; krova bodźe Nýdek FM; krava bodz’o Branice POLSKO
● vejs’ to japko ze stoła, bo to v očy bodz’e Baborów POLSKO – vezmi to jablko ze stolu, je to nápadné
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 181 ((kráva) trká)
Km