abrychtunk m. (abrichtunk, abrychtunk, abrichtuňk, obrichtunk, obrychtuňk)
1 voj. cvičení, výcvik: von už bil ženatej a ešťe ho volali na abrichtuňk Kladno KL; proďál tři mjesíce abrichtuňk Písek PI; po obrychtuňku zme mohli vychoďiť s kasárňe Kelečsko; abrichtuňk Karlovice SM (Svatoňovice), Mistřice UH; obrichtunk Blatnička HO 2 voj. vojenská přísaha: abrychtunk Valašsko
● Jan dává Kači dobrí obrichtunk Blatnička HO – často ji bije
Kn