býčit nedok. (bejčit, béčt, byčyť)
1 expr. hlasitě plakat, vřískat, křičet: to sám pámbu ví, co je to za haranta, porád bejčí, aš to s ňim néňi k vidržeňi Nová Ves u Chotěboře HB; co na mňe béčiš, tróbo? Přemyslovice PV; bejčit Přeštice PM, Telč JI 2 expr. mít pohlavní styk: ten by enem byčył, byk stary! Opava OP (Kateřinky) 3 expr. vynechávat vyučování: bejčit Volyně ST
Km