adjunkt m. (adjunkt, adijunkt, adjunk, adjnk, ádjunk, aďunk, adijunk, ádijunk, adyjunk, adijun, hádjunkt, hádijunkt, hádíjunkt, hadijunk, hádijunk)
cúz úředník přidělený jinému vyššímu úředníku, zprav. lesní nebo hospodářský: ja sem šel se starim adjunkem Vysoká nad Labem HK; tenkrád bil na Sucpachu ňákej mladej ádijunk Nečín PB (Žebrák); delechtor voj ťih lesú si tam sebou vzal taki toho mladího ádijunka Paseky PI; přišel k nám se fskazem adijunk Stachy PT; dostali sme fešního ádjunka Nová Ves u Chotěboře HB; hadijunk skazuje, že máte jit vobráťit seno na Zadňi, táto Nové Syrovice TR; dž bl Jeňa fčera v lesi, viďel ho tam hádijunk Protivanov PV; do šenkovň všil ckrmistr z adjnkem a sádll se ke stl mez oknama Bedihošť PV; mluvil se mnó pan okresňi i pan ádjunk Věrovany OL; přet chfíló šél tadima pán adijunk z hájovni ze psem Slavkovsko-Bučovicko; f Kamency bejvali aj dvá adjuncy Kelečsko; a čy adjuncy, boracy, mušu ceły džeň litač po polu Štěpánkovice OP; adijun Vysoká nad Labem HK; hádjunkt Chodsko; hádijunkt Chodsko; hádíjunkt Chodsko; aďunk Písek PI; adjnk Prostějovsko; adijunkt Velké Bílovice BV; adjunkt Vsetínsko; adyjunk Valašsko, Opava OP (Komárov)
PSJČ; SSJČ; SPJMS (ADJUNKT)
Kn