bžunknout dok. (bžunknout, bžunknót, bžonknót)
1 vydat šplouchavý zvuk, žbluňknout: klug m bžunkl do potoka Lipová PV (Hrochov); bžunknout Kostelany nad Moravou UH 2 střm expr. hlesnout, muknout: zostal zaražené, že aňi nebžunkl Prostějov PV; Honza aňi nebžonkl stř. Morava
Km