SNČJ
cizota f. (cizota, czota, cuzota)
1 cizí prostředí; místo vzdálené od domova: diš je člojek cizoťe Zlatá Olešnice JN; pro ňej je tu cizota Radčice JN; má třešňe koupení f cizoťe Brodce MB; dostala se do cizoti Plzeňsko; czota Boskovicko, Prostějovsko 2 vlastnictví někoho jiného: přišlo to do cizoti Karlovice SM (Svatoňovice) 3 expr. člověk z cizího prostředí, cizinec: taková cizota prašivá chce na vopci poróčet Nové Syrovice TR; na svaďbje mňeli plno cuzoti Blatnička HO; cizota Semily SM (Horní Tříč), Havlíčkův Brod HB; cuzota Vnorovy HO
PSJČ; SSJČ