SNČJ
binknout dok. (binknout)
1 uhodit, udeřit: von ho bink kamenem zrovna do voka Mešno RO; binknout Litomyšl SY, Sušice KT 2 prudce odhodit, praštit: sotva kluk přileťí ze školi, binkne učeňím Třebívlice LT
PSJČ; SSJČ
Ko