capit dok. (capit, capiť, capic’)
1 expr. uhodit, udeřit: capíł ňe jednu po hubje Luhačovice ZL 2 sev. vm, část. slez přistihnout při činu, chytnout: enom daj pozor, ať ťa necapi! Rožnov pod Radhoštěm VS; hajný náz na polu capi Starý Jičín NJ; capiť Kelečsko, Frenštátsko; capic’ Palkovice FM 3 expr. upadnout: nespúzaj, možeš capid a złámat sa Pozlovice ZL
Go