SNČJ
capnout dok. (capnuť, capnuc’, capnuč)
chytit, lapit; dopadnout: už złoďeja capli Kelečsko; hajny naz na polu capne Starý Jičín NJ; ňedał se capnuč, chodž ho chytali aj četňicy Háj ve Slezsku OP; ja sem ho akurat capnuł přy kradžeňu Ostrava OV (Hošťálkovice)
Či


cápnout dok. (cápnout, cápnouť, cápnót, cápnút, cápnúť, capnuc’)
1 dupnout, šlápnout: von mi cáp na nohu, aš sem zavejsk Mirošov RO; potom na ňej cápňi Štěkeň ST; von nevehébá, do každi kalužine cápne Nové Syrovice TR; prodž beči ten kluk? Ale cápl mo táta na noho Častohostice TR; ogara ňe cápnúł na nohu Liptál VS 2 upadnout, spadnout: cápli ze schodú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; cápł z lešeňá na młatovňu Blatnička HO; cápł dołu z lešéňí Luhačovicko; cápnouť Jilemnice SM; cápnúť Valašsko 3 smýknout, trhnout: cápňi ňém! Prostějov PV 4 uhodit, švihnout: takoviho vojáka slavniho cápnó mokró hadró a teče Litovel OL; cápňi ho po ruce Luhačovicko; co ty kvičyš, dyť sem ťe ynym kapečku capnuł Frýdecko-Místecko 5 expr. ošidit o peníze: tak sem ždáka cápl o ťisic korn Litovel OL
PSJČ; SSJČ
Či