capkat nedok. (capkat, capkať, capkac’, capkać, capkač)
1 cúz expr. jít drobnými, lehce dupavými kroky, zprav. o dětech: začal sám pjekňe capkaď do roka Radčice JN; jak ten malé uš pjekňe capká! Nové Syrovice TR; capké, chlapečku, capké! Hodějice VY; troch jš capká Náklo OL; ďefčica capkała cełú cestu sama Velká nad Veličkou HO; tá naša maá uš capká po izbje Mistřice UH; už vám chłapec capká Kelečsko; stary Ferda šeł hunym a mały za ňim inym tak capkoł Raškovice FM; capkat Nový Rychnov PE (Křemešník), Luhačovicko; capkať Valašsko; capkač Štítina OP; capkac’ Frýdek-Místek FM; capkać Český Těšín KA 2 expr. bít údery, zprav. provázenými pleskavým zvukem: capkał ju po prdeli Liptál VS; capkac’ Morávka FM 3 expr. mlátit cepem: capkáme nekolik snopou na provísła Kelečsko
PSJČ; SSJČ
Go