SNČJ
cár m. (cár, car)
1 útržek látky; hadr: dří každej kousek starího tekstilu se upotřebil, a tag hadri a starí cári wisali na plotech, abi uschli Radčice JN; cáry z ňeho leťijou Kelečsko; cár na handru Proseč pod Ještědem LB (Javorník); cár Českobudějovicko, Blanensko; car Sušice KT 2 plt. expr. opotřebovaný oděv, šaty: takoví cári uš na sebe neber! Poděbrady NB (Přední Lhota); mjela na sobje take stare cary Ostrava OV (Hrabová); cári Litomyšl SY, Třeboňsko, Kyjovsko; t cár ťeški Boskovicko 3 plt. zavářka do polévky: cári Soběnov CK 4 plt. jč okolky, cavyky: ta s ťím fakanem naďelá cárú Husinec PT; ta naďelá se fšim cárú! Zlatá Koruna CK (Plešovice); tu je mi nákejch cárú pro kuj žvance Zlatá Koruna CK (Plešovice); to je cárú Kardašova Řečice JH
→  cárek I m. (cárek) dem. k 1: cárek Vysoké nad Jizerou SM, Valašsko
PSJČ; SSJČ
Go