cár m. (cár, car)
1 útržek látky; hadr: dří každej kousek starího tekstilu se upotřebil, a tag hadri a starí cári wisali na plotech, abi uschli Radčice JN; cáry z ňeho leťijou Kelečsko; cár na handru Proseč pod Ještědem LB (Javorník); cár Českobudějovicko, Blanensko; car Sušice KT 2 plt. expr. opotřebovaný oděv, šaty: takoví cári uš na sebe neber! Poděbrady NB (Přední Lhota); mjela na sobje take stare cary Ostrava OV (Hrabová); cári Litomyšl SY, Třeboňsko, Kyjovsko; t cár ťeški Boskovicko 3 plt. zavářka do polévky: cári Soběnov CK 4 plt. jč okolky, cavyky: ta s ťím fakanem naďelá cárú Husinec PT; ta naďelá se fšim cárú! Zlatá Koruna CK (Plešovice); tu je mi nákejch cárú pro kuj žvance Zlatá Koruna CK (Plešovice); to je cárú Kardašova Řečice JH
→  cárek I m. (cárek) dem. k 1: cárek Vysoké nad Jizerou SM, Valašsko
PSJČ; SSJČ
Go

cárek II m. (cárek, carek, corek)
1 ohrazené místo a vm, část. slez pro dobytek nebo drůbež, zprav. ve chlévě: mňeła bich ti husi dad do cárka, abi sa do hodú ukrmili Velká nad Veličkou HO; ve chlév’e zme m’eli naďełané cárky pro hyt Valašské Klobouky ZL; uďełaj ve chlév’e cárek pro ofce! Lhota u Vsetína VS; v zim’e bývały v jednom cárku kury Valašsko; jedno tele je f cárku a druhé u zďi za kravama Kelečsko; zavři hus’i do carka Frýdlant nad Ostravicí FM; kačk’i mumy f chlifku v jednym corku a gys’i v drug’im Třinec FM; husí cárek ; carek Frenštát pod Radhoštěm NJ; corek Těšínsko b ve sklepě: cáreg na zemňáky Valašsko; corek Jalunkovsko 2 malý pokoj nebo prostor; malý přístavek u chalupy: maju to tam take carky Frenštát pod Radhoštěm NJ; cárek Valašsko
ČJA 3, 22 (chlívek pro vepře)
Go