SNČJ
cajgr II m. (cajger, cajg, cágr, cákr, cágl, cákl)
1 část hodin nebo hodinek a zejm. jzč kyvadlo: cágr nejde Stráž DO; ti hoďini maji dlouhej cágl Paseky PI; ten cágl mušíš skráťit, ti hoďini se moc pozďí Zlatá Koruna CK (Plešovice); klepňi do toho cágru Kardašova Řečice JH; dé pozor, ať nevraziž hlavó do cágro, vone se te hoďine zastavijó Nové Syrovice TR; cákr Mrákov DO; cágl Věž HB (Jedouchov), Plzeň PM, Volyně ST; cákl a cifrplot Kraselov ST; cákl Prachaticko; cágr Doudlebsko, Soběslav TA, Mohelno TR b závaží: hele, dik cágr je až nahoře Ševětín CB; vem za ten cágr a natáhňi ti hoďini Jindřichův Hradec JH c ručička: u hoďinek nám vipadli cajgi, ale spravím to sám Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál) 2 součást přístroje, ukazatel a horn. pohybu klece v těžní jámě: cajger mu ňeukazovał, muśeł hromskeho davać pozor, aby ňepřejechał Petřvald KA b hut. naměřené hodnoty na stupnici: cajger Bohumínsko, Karvinsko 3 expr. spadlý, nedržící drdol: Francka, spraf si cágr, máž ho aš f téle! Nové Syrovice TR
Bh