cárek II m. (cárek, carek, corek)
1 ohrazené místo a vm, část. slez pro dobytek nebo drůbež, zprav. ve chlévě: mňeła bich ti husi dad do cárka, abi sa do hodú ukrmili Velká nad Veličkou HO; ve chlév’e zme m’eli naďełané cárky pro hyt Valašské Klobouky ZL; uďełaj ve chlév’e cárek pro ofce! Lhota u Vsetína VS; v zim’e bývały v jednom cárku kury Valašsko; jedno tele je f cárku a druhé u zďi za kravama Kelečsko; zavři hus’i do carka Frýdlant nad Ostravicí FM; kačk’i mumy f chlifku v jednym corku a gys’i v drug’im Třinec FM; husí cárek ; carek Frenštát pod Radhoštěm NJ; corek Těšínsko b ve sklepě: cáreg na zemňáky Valašsko; corek Jalunkovsko 2 malý pokoj nebo prostor; malý přístavek u chalupy: maju to tam take carky Frenštát pod Radhoštěm NJ; cárek Valašsko
ČJA 3, 22 (chlívek pro vepře)
Go