bác I m. (bác)
1 pokrm z brambor a zejm. zč placka, bramborák: na bác se zaďelá řítce jako na lívance Plzeňsko; bádz bich moch jíst každej den Kařez RO; bác Koněprusy BE b knedlík: bác Přeštice PM (Zelené) 2 obuv a dřevák s koženým svrškem: vem báci a přines kozam kousek sena! Mirošov RO; báci bili pantofle z dřevjenou podráškou, ti umňel virábjet každej Rožmitál pod Třemšínem PB (Blatná) b expr. obnošená: bác Kladensko, Příbramsko 3 nepálená cihla, vepřovice: maj stodolu z bácu Bozkov SM; postavil celej barág z bácu Lestkov TC; bác Nová Ves nad Popelkou SM
→ dem. bacík v. t.   bácík m. (bácík) expr. dem. k 1a: bácíg bil z vařenejh brambor, mouki a chlebovího kvásku Humpolec PE
ČJA 1, 201 (nevypalovaná cihla)
Kl