běhounek m. (bjehounek)
1 expr. dem. k běhoun 6: bjehounek Postřekov DO 2 dítě, které již chodí: tak co ďelá váž bjehounek, uš se spoušťí? Vysoké nad Jizerou SM; diž hořílo mňesto, já huž bəl heskij bjehounek Stráž DO; diš už malí ďecko choďilo, říkali mu bjehounek Svojanov SY (Starý Svojanov) 3 vodicí součást pluhu upevněná na slupici, plaz: na začátku hakovišťete je bjehounek Zásada JN; bjehounek Vyskeř SM
PSJČ; SSJČ
Hb