blabotat nedok. (blabotať, blabotac’, plapotac’)
1 expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: zaz hłúp’e blaboceš Lhota u Vsetína VS; z daleka ju słychadz’ blabotac’ Palkovice FM (Myslík); co tam tag dłuho plapoce? Morávka FM 2 expr. rychle, nesrozumitelně mluvit: ty blabotáš, néňi ťi rozum’eť Lhota u Vsetína VS
Ko