bruclík m. (bruclík, bruclik, bruclyk, brunclík, bruslík)
druh selské vesty (zprav. z vlněného sukna): tadi bil před leti takej zvláštňi horskej kroj. U nás máme von ňej ešťe bruclik a čepec, višívanej zlatem Jestřabí v Krkonoších SM; bruslík, to bila žencká vesta voblečená hnet na košili místo šňerovački Litomyšl SY; já choďím uš tak po staru, ešče jak prvéj choďívali fšecko f tych šatoch, to nosyli takové brunclíky Mikulůvka VS; bruclíg był u ženského kroja Valašsko; brunclig je vesta s rukavami Frýdlant nad Ostravicí FM; bruslík Vysoké nad Jizerou SM; bruclyk Mosty u Jablunkova FM
→  bruclíček m. (bruclíček, brusliček) dem.: brusliček je živútek ot kroje Lípa nad Orlicí RK; bruclíček Litomyšl SY
Či

brunclík m. (brunclík, brunclik, brnclik)
1 expr. buclaté dítě: brunclik Rájec SU 2 část. střm expr. muž malého vzrůstu: to je takové brnclik malé Protivanov PV; takoviho brnclika já nechc Malé Hradisko PV; takovího brunclíka nevemó na vojnu Slavkovsko-Bučovicko 3 expr. bručoun, mrzout; podivín: brunclik Jilemnice SM 4 zvířecí mládě, zprav. tele, hříbě: brunclík Blatnička HO 5 zavářka do polévky: nadrobí brunclíki do zelňice Kostelec nad Vltavou PI (Sobědraž); polífka z brunclíki Sedlčany PB 6 kulatý kamenný nástroj k broušení, brousek: brunclík Litomyšl SY
Ir