blinkat II nedok. (blinkat, blinkať, blinkac’, blinkač, blingat, blengat)
1 čes, mor, část. slez cinkat, zvonit: kostelňig blinkal vokolo Miletín JC; v Drbálovicih blinkajó poledne Vanovice BK; ten zvon dneskáj jaks blinká Malé Hradisko PV; sotfá se ukázalo mračno, už leťél na vjež a blinkál Slavkovsko-Bučovicko; to fšecko mřelo tenkrát, diž zvóňili umíráčkem, to blinkál fúrt Starovičky BV; ten zvoneg dnez jaksi ďivňe blinká Blatnička HO; zvoneg blinká Ostrožská Nová Ves UH (Chylice); tam umiráčeg blinkáł co chvila Pozlovice ZL; na Kateřynce už blinkajou Kelečsko; vis’eła tam traverza, tuž blinkali Frýdek-Místek FM; słychadz’ blinkac’, saňe tam jedum Baborów POLSKO; blingat Kyjovsko; blengat Uherskohradišťsko; blinkať Frenštát pod Radhoštěm NJ; blinkač Ostrava OV (Hošťálkovice) 2 brnkat paličkami na cimbál: blinkať Valašsko 3 pohybovat se sem tam: držél v roce dlóhé špagát a blinkál s ňím Rájec-Jestřebí BK; za vozem blinká řetas Vanovice BK; nohy były zdrave, to enem blinkały Albrechtičky NJ
PSJČ; SSJČ
Šm

blinkat III nedok. (blinkat, blinkať, blinkac’, blinkač)
1 expr. bít, tlouct: tag ho blinkál, že mňel až hubu opuchló Slavkovsko-Bučovicko; blinkat Uherskohradišťsko; blinkač Ostrava OV (Hošťálkovice); blinkať Příbor NJ 2 expr. (o koni) způsobovat rány úderem nohy, kopat: kuň blinka Studénka NJ; daj pozur, un blinka Ostrava OV (Hrabová)
Šm