blinkat III nedok. (blinkat, blinkať, blinkac’, blinkač)
1 expr. bít, tlouct: tag ho blinkál, že mňel až hubu opuchló Slavkovsko-Bučovicko; blinkat Uherskohradišťsko; blinkač Ostrava OV (Hošťálkovice); blinkať Příbor NJ 2 expr. (o koni) způsobovat rány úderem nohy, kopat: kuň blinka Studénka NJ; daj pozur, un blinka Ostrava OV (Hrabová)
Šm