blahoslavený I adj. (blahoslavenej, blahoslavené, błahosłavenej, błahosłaveny)
1 hodný oslavení, velebení: voňi kňeži řeknou blahoslavená chudoba, ale sami ji nechťej Rovensko pod Troskami SM; błahosłaveny zrak, gdo ešče viďi, aby se jeho šetřuł Kozlovice FM; blahoslavenej jetel Hrachoviště JH; blahoslavené človjek Boskovice BK; blahoslavenej Kostelany nad Moravou UH 2 náb. (římskokatolickou církví) uznaný za hodného veřejné pocty: błahosłavenej cýsař Kelečsko
PSJČ; SSJČ; SPJMS (BLAHOSLAVENÝ)
Ko