blešinec m. (blešinec, blešnec, bešinec, błešyňec)
1 bleší trus: má košulu samí bešinec Mistřice UH; gde sa poďívu, samý błešynec Zlín ZL (Velíková); płachta na łožy je plná błešyncou Kelečsko; blešnec Vanovice BK; błešyňec Ostrava OV (Hošťálkovice) 2 expr. zvíře mající blechy: je ten Punťa blešinec Čerčany BN 3 expr. obydlí plné blech: blešinec Karlovice SM (Svatoňovice); błešyňec Ostrava OV (Hošťálkovice) 4 expr. bleší trh, vetešnictví: bešinec Velká nad Veličkou HO
PSJČ; SSJČ
Šm