blajch m. (blajch, blejch, blech, plajch)
část. čes, slez místo určené k bílení prádla, tkanin a příze, bělidlo: ďeťi, wono toho na blajchu tolik neňí, stačí nabrať pul kropički wodi Radčice JN; dám aspoň prádlo na blajch Tanvald JN (Šumburk nad Desnou); nesu prádlo za stodolu na plajch Vysoké nad Jizerou SM; mňela to na plajchu tejden, a stejňe to má jako z uďírni Nové Město nad Metují NA; dát na plajch Přeštice PM; bleh mjeli u řiky Janovice FM; dadz’ na blejch Ostrava OV (Polanka nad Odrou); blejch Štítina OP, Střítež FM
SPJČ (BLEJCH); SPJMS (BLAJCH // BLEJCH)
Ko